Liberec III. - Františkov
Kraj: | Liberecký |
---|---|
Župa: | župa Ještědská |
Okres: | Liberec |
Web: | www.sokolfrantiskov.cz |
Facebook: | https://www.facebook.com/sokolfrantiskov/ |
Kraj: | Liberecký |
---|---|
Župa: | župa Ještědská |
Okres: | Liberec |
Web: | www.sokolfrantiskov.cz |
Facebook: | https://www.facebook.com/sokolfrantiskov/ |
Noc sokoloven se uskuteční v sobotu 28. 9. 2024!
Program bude pojat tak, abyste se seznámili s naší činností a vstoupili k nám do Sokola.
Navštivte nás na adrese: Ještědská 131/119, hledejte přes Mapy.cz či se podívejte výše, kde je sokolovna správně vyznačena, google mapy zobrazují budovu nesprávně.
Tělocvičná jednota Sokol Liberec 3 - Františkov patří k nejstarším jednotám v okresu Liberec. Jednota měla svoji kroniku, kde byla vedena činnost od založení a chronologicky doplňována
až do roku 1949, kdy byla sokolská jednota Františkov zrušena. Kronika je uložena v Státním oblastním archivu v Nové ulici ve Františkově.
O založení jednoty víme, že 4. května 1931 byl založen přípravný výbor a již ne 19. května 1931 byla svolána mimořádná valná hromada. Na mimořádné valné hromadě byl zvolen jednohlasně
starosta bratr Martin Štryncl.
Přes velké úsilí se podařilo výboru získat jeden den v týdnu tělocvičnu v německé škole ( dnešní ZŠ Švermova ). Dne 8. srpna 1931 započalo cvičení a to každou sobotu. Poprvé zde zazněl český povel a české písně. Účast cvičících tak i žactva byly velmi četná.
Jednota vykazovala velikou aktivitu, ale jelikož zde byla početná německá menšina ČOS nám přidělila „ ochranitelku „, velkou Tělocvičnou jednotu Sokol Praha – Vršovice. .
Obec „ Františkov u Liberce „ byla převážně německá . Česká menšina z hlediska sociálního byla z řad železničářů, finanční strážníci, okresní berní správy a živnostníci. Většina byli legionáři, kteří prošli první světovou válkou v Rusku.
Cvičitelský sbor byl založen již 15. srpna 1931. Všichni cvičitelé již cvičili ji v T. J. Sokol Horním Růžodole a dne 25. října byla uspořádána akademie na oslavu svátku „ osvobození republiky „ 28. října 1918“. Akademie se konala v české škole v Růžodole I, (u letiště), kde byl také umístěn památník padlým legionářům a byly zasazeny dvě lípy republice.
Tuto tělocvičnou slavnost následovala již 14. 11.1931 další akademie k 100. výročí narozenin br. Dr. Miroslava Tyrše.
Celkem vystoupilo na 70 členů včetně žactva. Mimo jiné vystoupili bratři a sestry z T. J.Sokol Vršovice, kterých přijelo na 60 členů, v čele se starostou br. Antonínem Resslem.
Vzhledem k tomu, že jednota vykazovala dobrou práci, zájem o rozvoj tělocvičné jednoty, (měla i početnou základnu), požádala předsednictvo Sokolské župy Ještědské (sídlila v Turnově)
o samostatnou Tělocvičnou jednotu.
Dne 11. května 1932 došlo ke skutečnému vzniku naší jednoty! Povolení výnosu Zemského úřadu v Praze.
Starostou jednoty byl opět zvolen br. Martin Štryncl, náčelníkem br. Patera Karel náčelnici ses. Marie Holubová.
V roce 1932 např. se uskutečnilo veřejné vystoupení v zahradě hostince „Benátky„. Zúčastnilo se na 30 žáků, 30 žákyň, 20 dorostenců, 12 dorostenek, 15 žen a 45 mužů. Což pro malou obec Františkov nebylo málo.
V roce 1932 se konal IX. Všesokolský slet v Praze a z naší jednoty se jej zúčastnilo na 50 členů (28 mužů, 12 žen a 7 dorostenců).
Výrazná činnost je u žactva. Vedoucím žáků byl br. Josef Vacek a žákyň sestra Emilie Vacková. Mimo pravidelné cvičení pořádají pravidelní výlety do okolí a pořádají doučování žactva. Také pořádají čtrnáctidenní výlet na Slovensko.
Vyvrcholením činnosti byla akademie žactva a dorostu v neděli dne 14. března 1937 v hotelu „ MÓLLER „ ( restaurace Letka) v Růžodole s heslem „ Naše mládež presidentu Osvoboditeli.
Akademii doprovázela vojenská hudba p. pl. 44. Pro velký úspěch se akademie opakovala 21. března 1937 v hotelu Letka, vždy bylo vyprodáno.
V roce 1936 se podařilo získat na rozhraní Františkova a Růžodolu, V Nové ulici na rohu s Vojanovou ulicí vůbec první pozemek pro zymýšlenou stavbu sokolovny. Pozemek byl zakoupen z finanční prostředků získaných z přebytků žákovských besídek a akademii.
Společnou prací bylo pole přeměněno v krásné letní cvičiště včetně nářaďovny a oplocení celého objektu. Ještě v tomto roce se na cvičišti pořádalo veřejné cvičení.
Do osudového roku 1938 vstupuje jednota ku zdárnému vývinu její činnosti. V tělocvičně se cvičí dvakrát týdně a denně na cvičišti. Výrazná činnost je stále u žactva, činnost bratra Vacka a sestry Vackové je příkladná.
Na valné hromadě byla tato činnost velmi kladně hodnocena a ochranitelka T. J. Sokol Vršovice přislíbila tělocvičné jednotě Sokol Františkov prapor!
Prapor byl předán dne 14. května 1938 při sokolských slavnostech na letním cvičišti. Ze sokola z Praha Vršovice přijelo přes 100 členů, včetně kapely!!
Ve Františkově šel průvod, všude plno sokolů, cvičilo se a zpívalo. Přítomny byly všechny jednoty z Liberce a okolí ( Českého Dubu, ….)
Jednota, krom morální síly ze slavnosti získala čistý výtěžek ve výši 25 tisíc korun.
Týden po sokolských slavnostech, dne 21. května 1938 byla vyhlášeny „malá mobilizace„. Ráno ve 4. hodiny dorost a členové sokola stavějí barikády kolem Liberce a s armádou mají pohotovost. Tato rozhodnost a disciplína ohromila německé obyvatelstvo na Liberecku.
Vyvrcholení činnosti byla velká účast na X. Všesokolském sletu v Praze, který se konal dne mezi dny 21. 6. až 6. července 1938.
Bohužel, zrada v Mnichově znamenala konec Tělocvičné jednoty Františkov.
Podařilo se zajistit před Němci nářadí, spisovný materiál a prapor, který se odvezl do Prahy, do Sokola Vršovic. Pomáhali nám sokolové z Vršovic, z Jičína a všude, kde byla sokolská jednota.
Někteří členové udržují po celou dobu okupaci spojení mezi členy a dorostem.
Dne 24. července 1945 se koná valná hromada a tělocvičná jednota Sokol Františkov zahajuje svoji činnost. Opět byldo čela zvolen bratr Martin Štryncl .
Cvičit se začalo v tělocvičně Na Jeřábu. Všechny složky cvičí 2x týdně. Pořádají se výlety do okolí a v Bedřichově byla získána rekreační chalupa u přehrady s velkým pozemkem.
V roce 1946 se vrací členský prapor z Vršovic a s ním přijela 160 členná výprava.
Jednota pracovala velmi aktivně, měla velkou účast na XI. Všesokolském sletu. Sokolský život pokračoval až do začátku roku 1949 a skončil tím, že jednota odmítla vyloučit některé členy jednoty jenž byli označeni jako nežádoucí novou komunsitckou republikou.
Činnost naší jednoty byla obnovena 14. 10. 1991.
Více zde: https://sokol-liberec.webnode.cz/t-j-sokol-liberec-3/historie-t-j-sokol-liberec-3-frantiskov/
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.