Podrobnější informace:

Noc sokoloven u nás proběhne 28. září 2024.

Program: soutěže a hry na téma "Táhneme za jeden provaz", letní kino a přespání pod širákem ve venkovním sokolském areálu.

Těšíme se na Vás na adrese: Frýdštejn 144.

O sokolovně

Tělovýchovné hnutí Sokol založené roku 1862 dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem se z Prahy šířilo po Českých zemích a získávalo své vyznavače i na venkově.

V 80. a 90. létech zapustilo své kořeny také v našem kraji zásluhou mnoha osobností, které připravovaly pro sokolství úrodnou půdu. V naší obci touto osobností byl František Žák, řídící učitel ve Voděradech. Soustředil kolem sebe uvědomělejší občany, dovedl je zapálit pro nové myšlenky. Pomáhaly mu v tom i okolní nedávno vzniklé jednoty, především huntířovská.

29. října 1893 se konala ustavující schůze jednoty v hostinci Jana Cejnara v Roudném. Schůzi zahájil František Žák proslovem, v němž dokazoval přítomným potřebnost sokolské myšlenky ve zdejším zanedbaném kraji (jak píše kronika) a vysvětloval stanovy c. k. místodržitelstvím již schválené. Schůzi dále řídil Antonín Linka starší. Následovaly volby. Již v prvním roce vyvíjela jednota zdárnou činnost. Cvičilo se v hostinci Jana Cejnara v Roudném (pravidelně 2x týdně s průměrnou návštěvou 14 cvičenců. Také byla pořádána mikulášská zábava s hudebním a recitačním programem.

V roce 1910 zakoupila jednota za 1 600 K pozemek pro cvičiště (nynější Laurinova zahrada). Počítalo se zde i s postavením tělocvičny. Když však bratr A. Linka mladší přistavěl velký sál ve svém hostinci na Frýdštejně, našla jednota svůj útulek v něm a v roce 1913 se z Roudného přestěhovala. Pozměnila pak své jméno na „Tělocvičnou jednotu Sokol ve Frýdštejně“. Sokolské dění tak dostalo nový impuls. Bohužel nakrátko. Ve čtrnáctém roce se ještě konalo cvičení v Mukařově a v Huntířově s účastí našich členů, rovněž matiční slavnost v Jílovém a den dorostu na Vyskeři byly obeslány naší jednotou, ale vypuknutím světové války zarazila se slibně se rozvíjející činnost. Ve svobodné zemi, Československé republice, se naše jednota vzpamatovává ze ztrát a její činnost se utěšeně rozvíjí. Cvičí dorost i žactvo a nově se v r. 1919 zakládá ženský odbor, jehož první náčelnicí se stává sestra Marie Večerníková z Voděrad. 

30. léta jsou tedy pro naši jednotu bohatá po stránce tělocvičné i kulturní. Zároveň však tato doba přináší nebezpečí pro sokolstvo a celou vlast. V Německu došlo k převratu a nezadržitelně se vzmáhá fašismus. Po mnichovském diktátu se naše obec a tedy i sokolská jednota stávají pohraniční a naše pobočka v Rychnově, kterou frýdštejnský Sokol pomáhal v 35. roce tvořit, a stejně tak i náš odbor v Bezděčíně založený roku 1921, se likvidují. Župní slet připravovaný roku 1940 do Turnova je zakázán. A konečně 21. dubna 1941 je z moci úřední rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek se zabavuje.

Po 45. roce byly všechny tělovýchovné organizace sloučeny ve sjednocenou tělovýchovu pod hlavičkou Sokola za vedení ČOS.

V roce 1956 byla ukončena reorganizace tělovýchovy jejím předvedením pod Československý svaz tělesné výchovy. Na vesnici zůstává Sokol jako součást ČSTV.

Díky obětavému úsilí mnoha členů jednoty se podařilo vybudovat a dne 25. prosince 1976 uvést do provozu svépomocí postavený lyžařský vlek a můstek. Tak jako bývalo chloubou našich otců a dědů frýdštejnské koupaliště v létě, je naše mladší generace oprávněně hrdá na toto zimní středisko Českého ráje. 

V době jeho výstavby se již začalo uvažovat o tom, zda bude v našich silách přestavbou sálu hostince vybudovat novou tělocvičnu, která by splňovala požadavky moderní tělovýchovy. Tyto plány byly za podpory MNV zahrnuty do akce Z. V roce 1981 se započalo s rekonstrukcí a 8. listopadu 1986 byl otevřen nový kulturní dům s víceúčelovým sálem i zázemím, kde jednota našla svůj stánek. Tato velmi náročná stavební akce si vyžádala značné pracovní úsilí občanů Frýdštejna ze všech organizací a spolků. Z celkového počtu brigádnických hodin 18.629. odpracovali členové sokola 13.849.

Po listopadové revoluci 1989 došlo i ke změnám v tělovýchově 7. ledna 1990 se sešel ustavující výbor Československé obce sokolské, který vyzval jednoty, aby opět obnovily sovu činnost v rámci ČOS.

Více zde: https://sokolfrydstejn.webnode.cz/o-nas/

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.