Podrobnější informace:

Noc sokoloven v roce 2024 bude! 

Čeká vás výstava starých kronik jednoty a sokolská hra pro děti.

Podrobný program bude upřesněn, najdete nás na adrese: Mírové náměstí 77, Dobříš.

O sokolovně

5. srpen 1864 byl tím dnem, kdy první český spolek v Dobříši "Občanská beseda" absolvoval první větší společenskou a vlasteneckou slávu.

O jakou slávu to vlastně šlo? Jednalo se o slavnostní uvítání výpravy Sokola Pražského, který se vracel pěšky z Příbrami přes Dobříš na dráhu v Řevnicích. Včele 262 členné výpravy byli samotní zakladatelé Sokola Pražského, a to Jindřich Fügner a Dr. Miroslav Tyrš. Po uvítání vzácní hosté navštívili spolkový dům Občanské besedy, kde při pohoštění pobesedovali s místními vlastenci a poté se pozdravili se zástupy obyvatel z Dobříše a širokého okolí. A tak bylo zaseto semínko myšlenky založení sokolské jednoty na Dobříši.

Založení bylo uspíšeno další návštěvou v našem městě a to Sokolů z Příbrami, kteří se zúčastnili svěcení praporu pěveckého spolku "Zvonař" 10. 5.1868 a v neposlední řadě také návštěvou dobříšských občanů v Praze na velké slavnosti položení základního kamene Národního divadla. Ti byli pak natolik uchváceni impozantní účastí sokolstva na tak význačné celonárodní slavnosti, že se hned po návratu z Prahy tři z nich, nejvíce zapálení pro sokolskou věc - Antonín Kadlec, hostinský a kožešník, Antonín Král, učitel a Antonín Hofmeister, jirchář - shromáždili spolu s několika mladými nadšenci a sestavili stanovy, které byly schváleny místodržitelem dne 5. 9.1868. Již v říjnu téhož roku se konala první valná hromada za účasti 21 členů, která také zvolila první správní výbor.

1. listopadu 1868 začala nová tělocvičná jednota v Dobříši svou činnost pod heslem "Tužme se" se. Hned v následujícím roce bylo zakoupeno nářadí a byla ustavena vlastní sokolská kapela pod vedením bratra Jana Kindla, dobříšského krejčího. Aby jednota byla ekonomicky zajištěna, byly pořádány věnečky, plesy a šibřinky.

V květnu 1887 byl založen fond pro stavbu tělocvičny a byl také pořízen sokolský prapor, se kterým se naše jednota zúčastnila oslav 25 let Sokola v Příbrami. 
V této době, začátkem třetího desetiletí existence Sokola, se začalo uvažovat intenzivněji o výstavbě vlastní sokolovny. V roce 1889 byla proto zakoupena stavební parcela v dnešní Lidické ulici a nově utvořený stavební výbor jednoty chystal projekty pro výstavbu. Avšak nepříznivé místní poměry a v pozdější době i velice zlá finanční situace jednoty tyto plány na dlouhou dobu zhatily.

V roce 1908 byl pod vedením br. starosty Jana Kamenického utvořen ženský odbor, který čítal 47 členek. V tomto roce byl utvořen i zábavní odbor a začala činnost ochotnického divadla.

 Asi to tak má být, že po vzestupu následuje pád, neboť život je jako na pohled krásná křivka sinusoida. I Sokol na Dobříši čekal jeho pád. Přiblížila se 1. světová válka, řady členů řídnou, odcházejí na frontu a mnozí se již nevracejí. Zbylých 19 členů se snaží udržet chod jednoty až do května 1916, kdy její činnost ustává úplně.
 K obnovení sokolské činnosti došlo 5. března 1918, kdy byl na valné hromadě zvolen starostou br. Leonard Salač. Nosnou myšlenkou nového výboru bylo postavení vlastní sokolovny.

Události nabývají na rychlosti. Dne 5. ledna 1919 jednají zástupci jednoty s majitelem velkostatku o prodeji objektů na náměstí a 14. ledna 1919 je podepsána kupní smlouva, podle které jednota koupila od velkostatku hostinec "U Bílého lva" a budovu staré synagogy s příslušenstvím za 65.000,- Kč. V únoru byly předloženy prvé plány nové sokolovny a úpravy hostince. Z několika předložených návrhů byl vybrán návrh bratří Burianů. Dne 3. června bylo započato s demolicí. Slavnost položení základního kamene nové sokolovny se pak konala 6. července 1919 za účasti neuvěřitelnýho počtu obecenstva 6000 občanů. Vlastní stavba byla zahájena 21. července uložením plechové skříňky obsahující zakládající spis, mince, známky a tisk. Stavební práce pokračovaly ve vysokém tempu , takže již 25. prosince 1919 se konala tělocvičná akademie a 26. prosince 1919 bylo sehráno na novém jevišti divadelní představení F. A. Šubrta "Jan Výrava". Svoji činnost také zahajuje nový odbor biografický a vzniká tak Bio Sokol.

 

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.