Zajímavosti

  • Památky a památníky „neznámého“ všetatského sokola Jana Palacha

    Jana Palacha zná každý, málokdo však ví, že také on chodil do Sokola. Jeho otec Josef i matka Libuše byli aktivními členy místní jednoty Sokol Všetaty. Josef Palach se jako cvičenec dokonce zúčastnil XI. všesokolského sletu v roce 1948. Oba rovněž hráli ochotnické divadlo. Podle vzpomínek všetatského sokola Jiřího Pokorného vstoupil Jan do řad členů tělocvičné jednoty až v dospělém věku. Mohlo to být tedy někdy po roce 1966. Sokol jako takový byl sice komunisty zakázán, ale na vesnicích a malých městech se mezi lidmi často uchovalo pojmenování Sokol pro tělocvičné jednoty, které majetek sokolů převzali. Stejně tomu bylo i ve Všetatech, kde tehdy organizace dokonce nesla oficiální název: Místní tělovýchovná jednota „Sokol“ Všetaty.

  • Třikrát socha Miroslava Tyrše od Ladislava Šalouna

    Ladislav Šaloun, zakladatel českého moderního sochařství, patřil k nejplodnějším umělcům své doby. Mezi jeho nejznámější díla patří pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Šaloun často pracoval i pro Sokol, dokládá to socha Miroslava Tyrše z roku 1925 určená pro Tyršův dům, tehdy nové sídlo Československé obce sokolské. Setkat se s ní můžete ale ještě na dvou dalších místech.

  • Po stopách Františka Kmocha a jeho sokolské kolínské kapely

    Od roku 1962 se v Kolíně každoročně koná mezinárodní festival dechových kapel Kmochův Kolín. Pojmenován je po známém kapelníkovi kolínské sokolské dechové kapely Františku Kmochovy. Celý jeho život se odvíjel právě na Kolínsku a jeho stopy jsou tu patrné dodnes.

  • Největší busta Miroslava Tyrše?

    Nelze s jistotou říci, zda drží prvenství, mezi ty největší se ale určitě řadí. Zároveň patří mezi nejtěžší sbírkové předměty Muzea tělesné kultury v Bratislavě. Jedná se o mramorovou bustu Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola, kterou v roce 1932 vytvořil Josef Pospíšil, představitel meziválečného sochařství na Slovensku. Pospíšil v roce 1926 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, ve 30. letech 20. století spoluzaložil Sdružení slovenských umělců, jehož předsedou se následně stal. Tvořil hlavně v oblasti monumentální, komorní a užitkové plastiky, věnoval se ale také tvorbě památníků, reliéfů či bust.

  • Pomník Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše na Olšanských hřbitovech

    Zakladatelé českého tělocvičného spolku Sokol Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner se poprvé setkali někdy v roce 1860 na Berounsku, v myslivně Na králi, kam jezdíval Fügner s rodinou na letní byt. Ačkoli oba muže dělil desetiletý věkový rozdíl, z jejich setkání vzešlo věrné přátelství a 16. února 1862 také Sokol. Jindřich Fügner, z jehož iniciativy byla mimo jiné postavena vůbec první sokolovna na světě, však náhle zemřel na „tlakovitost“ krve již tři roky po založení spolku (15. listopadu 1865). Bylo mu teprve 43 let. Jeho tělo bylo uloženo do hrobu na čtvrtém Olšanském hřbitově.

  • Pražské sokolovny jako kulturní památky

    Sokolská tělocvična neboli sokolovna. Dodnes ji najdeme na mnoha místech, ať už ve velkých městech nebo v malých vesničkách, v Čechách, na Moravě, ale i po celém světě. Když byla v roce 1863 dostavěna v rekordním čase sokolovna Tělocvičné jednoty pražské (dnes Sokol Pražský), vůbec první sokolské jednoty, nikdo asi netušil, že po jejím vzoru budou stavěny stovky dalších, různě velkých a architektonicky různorodých. O vzniku i podobě sokoloven si totiž jednoty rozhodovaly samy. Žádné jednotné ustanovení o tom, jak má sokolovna vypadat a v jakém stavebním slohu má být postavena, v Sokole prostě neexistovalo. Architekti byli vybíráni na základě vyhlašovaných soutěží, ale i na základě jejich regionálního působení či přátelských vazeb se členy konkrétní jednoty. Sami často byli členy Sokola. S tím, jak se vyvíjely trendy a architektura, vyvíjela se i podoba sokoloven, z nichž mnoho najdeme na seznamu kulturních památek. V Praze bychom jich našli celkem šest.