Ulice Elgartova v Brně
| Typ stavby: | Sokolský uličník |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský |
| Župa: | župa Dr. Jindry Vaníčka |
| Okres: | Brno-město |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 1946 |
| Vložil: | MartinTilsar |
Popis objektu
Ulice pojmenovaná po bratru Karlu Elgartu-Sokolovi se nachází v městské části Brno-sever, ve čtvrti Husovice. Je určená pro jednosměrný provoz, měří 325 m a začíná v ulici Netušilova, ze které kolmo vystupuje. Kříží se postupně s ulicemi Nováčkovou, Vranovskou a Rotalovou, kde u parku Marie Restituty končí. Nachází se tu čtyřleté všeobecné gymnázium, Gymnázium Brno Elgartova 3, a hospoda Mikulášek s nepřetržitým provozem od roku 1909.
Poprvé je ulice zachycena na plánu města z roku 1905, tehdy ještě jen s částečnou zástavbou a bez uvedení názvu. Jiný historický záznam se zmiňuje o původním názvu Vinohradní z roku 1895. Od roku 1914 do roku 1939 nesla název Purkyňova, též Purkyněgasse, během protektorátu Holzgasse a od května 1945 Dřevařská. Na Komůrkově plánu města z roku 1948 už je označena jako Elgartova, jiný zdroj uvádí jako rok přejmenování 1946.
Z významných osobností tu bydlel například bratr sokol a štábní kapitán Norbert Tomek (1890–1942), vězněný v Kounicových kolejích a v Mauthausenu za velezradu, nebo Robert (Norbert) Báňa, narozen 1891, taktéž voják a s největší pravděpodobností i bratr sokol, ruský legionář.
Karel Elgart-Sokol (1874–1929) se narodil v Ivančicích jako druhé z pěti dětí do rodiny hostinského Josefa Elgarta. Přezdívku „Sokol“, kterou později přijal do občanského jména, si nezvolil podle našeho hnutí, ale podle svého strýce, spisovatele Antonína Hynka Sokola.
Po studiích, vzdělával ho mimo jiné Leoš Janáček, pracoval jako učitel v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tady vstoupil do Sokola a stal se jeho jednatelem. Významně se spolupodílel na organizaci místního kulturního života, založil dramatický kroužek a zřídil knihovnu. Po příchodu do Brna učil v místním spolku Vesna vzdělávajícím mladé dívky a roku 1919 se stal ředitelem učitelských ústavů Vesny. I v Brně působil v Sokole jako jednatel a Tyršovy ideály promítal do své literární tvorby.
Ve své době byl totiž známý především jako spisovatel a dramatik. Patnáct jeho knih vyšlo tiskem a dramata Malí lidé, Námluvy nebo Nesmrtelný hrálo Národní divadlo v Brně. Osobně se přátelil s Vilémem Mrštíkem či Josefem Merhautem. Působil ale také jako divadelní kritik, novinář, sbormistr a významný organizátor českého kulturního života v tehdy ještě většinově německém Brně. Během první světové války učil ortopedický tělocvik při vojenské pozorovací nemocnici v Kroměříži.
Zemřel tragicky ve věku 55 let. Jeho hrob se nachází v Brně na Ústředním hřbitově.
Zdroj informací, literatura
STANĚK, VESELÝ: Karel Elgart Sokol, člověk a dílo, Brno: Pokorný a spol., 1929, 98 s.
Do, blat: Karel Elgart-Sokol, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=64
Menš: Josef Elgart, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=29151
Menš: Marie ELgartová, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=29152
Karel Elgart-Sokol, Encyklopedie Kroměříže, [online], dostupné z: https://www.enkm.cz/karel-elgart-sokol
Menš: Norbert Tomek, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1333
FI: Purkyňova, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4505
Menš: Robert (Norbert) Baňa, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11338
Kalendárium, Městská knihovna Znojmo, [online], dostupné z: https://www.knihovnazn.cz/index.php/kalendarium/70-rok-2004/1893-leden.html
CEJPKOVÁ, Markéta. Zpracování části fondu Karla Elgarta Sokola uloženého v Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. 2020. 111 s. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc., [online], dostupné z: https://is.muni.cz/th/okui2/DP_CEJPKOVA.pdf
Mapa
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
