Sokolské památky | Sokolovna Chlumec nad Cidlinou

Sokolovna Chlumec nad Cidlinou

Typ stavby:	Sokolovny
Kraj:	Královéhradecký
Župa:	župa Jičínská-Bergrova
Okres:	Hradec Králové
Stav objektu:	existuje
Autor objektu:	Josef Izák
Datace:	1928
Vložil:	BorisJ

Popis objektu

Každá ustavená sokolská jednota měla od svých počátků jediný velký sen, a to postavení vlastního stánku, v němž by se v nejlepším případě nejen cvičilo, ale hrálo i divadlo a provozovaly nejrůznější kulturní a společenské akce. V tomto se nijak nelišila ani chlumecká jednota, k jejímuž ustavení došlo 28. října 1883. Zprvu získala svoji zimní tělocvičnu v měšťanské škole, kde si od města pronajala vhodnou místnost. Poprvé si zde zacvičila 26. listopadu 1883 a v měšťanské škole zůstala sokolská jednota až do roku 1899, přičemž se cvičilo i v hotelu U Jelena a v hostinci Na Radnici. Lépe se však cvičilo v letních měsících, kdy se sokolové scházeli na školní nebo radniční zahradě.

Po dostavbě Paláce škol v letech 1898–1899 došlo ke kladnému vyřízení sokolské žádosti o pronájem školní tělocvičny na večerní cvičení, jež probíhala v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu od 20.00 do 21.00 hod. Takto jednota fungovala nepřetržitě až do vybudování vlastní tělocvičny, po níž toužila tolik let, ale mikdy neměla tolik síly a financí, aby k tomuto plánu přikročila, i když vztahy s vedením školy i místní školní radou nebyly idylické a docházelo k řadě sporů, za nimiž bychom však mohli mnohdy vypozorovat politické zájmy. Slet Tyršovy župy v roce 1904 se tak konal v zahradě hotelu Liverpool. S pomocí k výstavbě vlastní tělocvičny přišlo i město, když starosta Zikmund Kozelka prosadil v městském zastupitelstvu to, že čistý zisk z velkolepé výstavy okresu z roku 1911 byl věnován jednotě jako příspěvek na stavbu sokolovny. Později přislíbil rovněž pomoc se sháněním vhodného stavebního místa. O dva roky později Sokolu nabídl pozemky, na nichž se konala ona výstava. Její valná hromada pak odsouhlasila návrh kupní smlouvy a městem připravený splátkový kalendář, podle něhož by jednota splácela parcelu během následujících 10 let. Vzhledem k omezeným financím však k dalším krokům nedošlo. Navíc v roce 1915 došlo k přerušení cvičení mužů, protože jejich většina byla povolána na frontu, z tělocvičny se stal vojenský lazaret a nakonec byla stejně Česká obec sokolská rozpuštěna.

Velkou vzpruhou se stal až vznik ČSR a změna veškerých společenských poměrů. Tehdy došlo též k opuštění původního plánu na skromnou přízemní tělocvičnu a byla dána přednost monstróznějšímu "svatostánku". Sám pozemek byl pro zahájení stavebních prací upraven roku 1923. Během toho se však zjistilo, že parcela je příliš malá na grandiózní projekt nové sokolovny. Po krachu jednání o odkoupení přilehlých pozemků se TJ Sokol začala poohlížet po novém místě, kde by mohla tělocvična stát. Novou lokalitou se staly pozemky po staré cihelně, jež získalo město v roce 1925 v rámci pozemkové reformy. Ty byly získány vzájemnou výměnou s městem, jež získalo staré výstaviště a místo po staré cihelně o dvojnásobné výměře obdržela sokolská jednota za doplatek ve výši 40 000 Kč. Tato směna byla schválena mimořádnou valnou hromadou 29. května 1926.

V té chvíli se však objevil jiný, ale zásadnější problém, a to že jednota neměla dostatečné množství peněz, aby se pustila do stavby vlastní tělocvičny. K necelým 100 000 Kč jmění se nakonec přidala dotace od okresní správní komise ve výši 150 000 Kč, a to jen za podmínku, že nově vybudovaný objekt nebude sloužit jen tělovýchově, nýbrž také kulturnímu a společenskému životu města. V dubnu 1927 tak mohl být založen stavební odbor jednoty, který následně obeslal několik významných sokolských architektů, aby vypracovali plány nové tělocvičny. Nakonec přišla čtveřice náčrtků od architektů a stavitelů Antonína Mahna z Přelouče, Ing. Josefa Studničného z Prahy, Vojtěcha Zimy a Josefa Izáka z Chlumce nad Cidlinou, z nichž byl přijat návrh posledně jmenovaného, protože byl velmi brilantně vypracován. Vedení jednoty se nelíbila jen venkovní podoba nové stavby, nýbrž také její interiér, jenž obsahoval mj. restauraci, velký sál a jeviště. Problémem se však stala nákladnost tohoto projektu, když kvůli různým úpravám vzrostl odhad ze 750 000 Kč na 1 000 000 Kč (tento obnos byl schválen ve schůzi jednoty 5. dubna 1928). Ale ani to jednotu neodradilo, ve sbírce vybrala dalších 100 000 Kč a zbylých 500 000 Kč si vypůjčila u městské spořitelny a okresní hospodářské záložny.

V době, kdy došlo k vyřešení finančních otázek, tedy již stavbě nic nebránilo. Během ledna a února 1928 došlo k zarovnání všech nerovností a odstranění zbytků po již dříve zboraných budovách, tj. starých kasárnách. V dubnu byly vyhloubeny základy a 6. května 1928 byly slavnostně položeny dva základní kameny nové sokolovny, jež byly umístěny po obou stranách vstupu do velkého sálu. První s nápisem: "Své ochranitelce Šumburk II." byl věnován svěřeneckou jednotou v Českém Šumburku a druhý s letopočtem: "1928" byl zhotoven chlumeckou jednotou u sochaře Oldřicha Procházky, aby do něj byly uloženy prsti z Řípu, z Vítkova, z Bílé hory a od Zborova a k nim přiložena pamětní listina se zprávou pro budoucí generace. Není od věci zmínit, že slavnostní projev měl starosta města Josef Netolický. Stavba šla tak ohromným tempem, že byla dokončena k 28. říjnu téhož roku a její slavnostní otevření se stalo součástí oslav výročí vzniku ČSR.

Od té doby se zde tedy nejen cvičilo, ale lidé navštěvovali zdejší roku 1921 vzniklý sokolský biograf a loutkové divadlo a vedle toho byly v sokolovně pořádány různé kulturní a společenské podniky, ať již plesy, koncerty, či hodiny vyhlášeného tanečního mistra Stanislava Maliny z Hořic. V letech 1929–1931 působila v sokolovně navíc Pěvecko-ochotnická jednota "Klicpera", která následně odešla do vhodnějšího Dělnického domu. Období hospodářské krize postihlo jednotu v tom, že nedokázala včas splácet své závazky vůči výše zmíněné dvojici záložen, takže v roce 1935 byl veškerý majetek Tělocvičné jednoty Sokol zastaven městské spořitelně, což se částečně vyřešilo odpuštěním části dluhů. O tři roky později pak sokolovna posloužila jako provizorní ubytování pro české uprchlíky ze sudet. Archivní fotografie objektu lze najít zde: http://vencovypindy.blogspot.com/2017/04/chlumec-nad-cidlinou.html.

Za německé okupace musel z průčelí tělocvičny zmizet nápis: "Postaveno na paměť 10. výročí Československé republiky.", ale ani to novým "pánům" nestačilo, a tak došlo roku 1941 k rozpuštění sokolských jednot a zabavení jejich veškerého majetku. V roce 1943 byly v sokolovně zřízeny náhradní místnosti pro dívčí školu a o rok později pro učňovskou školu. Sokolský majetek se v podobě sokolovny a biografu oficiálně jednotě navrátil až 31. května 1945. Zdálo se, že se vše vrátilo k původním poměrům, ale zanedlouho bylo vidět, jak se lidé šeredně mýlili. Již v září 1945 bylo sokolské kino zestátněno, aby nakonec sokolovnu opustilo v roce 1957, kdy adaptací Dělnického domu vzniklo kino na širokoúhlý film Panoráma. Podobně bylo s objektem samotné sokolovny, v níž od roku 1975 sídlilo Městské kulturní středisko (následně zde byla zřízena i závodní mateřská škola a objekt prošel rekonstrukcí), v roce 1982 byla půda přeměněna v hernu pro stolní tenis, v letech 1983–2018 fungovala v objektu též Městská lidová knihovna (viz https://ic.chlumecnc.cz/z-historie-chlumeckych-knihoven-2/d-1779) a 30. listopadu 1989 bylo ve zdejší kavárně ustaveno Občanské fórum.

K sokolovně, u níž se před rokem 1989 uvažovalo, že bude přebudována na městský kulturní dům, se chlumecká sokolská jednota, jež byla znovu zaregistrována 27. dubna 2000, dostala až po desetiletém období sporů o majetek. Roku 2003 došlo k rekonstrukci sociálního zařízení, v roce 2010 vybudovalo město pod sokolovnou víceúčelový sportovní areál (tato místa získalo do svého majetku roku 2007 bezúplatným převodem), v roce 2012 byla vyměněna všechna okna a vchodové dveře, roku 2020 proběhla rekonstrukce oken a další úpravy tohoto objektu jsou připravovány a postupně realizovány, zejména jde o generální opravu objektu, jež je ve stádiu projektové dokumentace. Více informací o sokolovně i zdejší sokolské jednotě lze najít na webu: http://www.sokolchlumec.cz.