Hořice
| Kraj: | Královéhradecký |
|---|---|
| Župa: | župa Jičínská-Bergrova |
| Okres: | Jičín |
| Architekt: | František Beránek |
| Datace: | 1893 |
Podrobnější informace:
Noc sokoloven se uskuteční v sobotu 28. 9. 2024 od 17 do 20 hodin.
Program:
- historie T. J. Sokol Hořice a sokolovny
- představení sletových skladeb
- cvičení veřejnosti na nářadí
Více na plakátu ve fotogalerii.
O sokolovně
Z knihy Hořice odedávna dodneška, text - PhDr. Oldřiška Tomíčková
Historie budovy sokolovny
Prostranství před severní bránou Smetanových sadů tvoří malé náměstíčko, jemuž dominuje budova hořické sokolovny. Hořická sokolovna byla postavena v letech 1914-1921 podle plánů architekta Františka Beránka a členové Sokola, založeného r. 1865, v ní konečně po letech provizorů našli střechu nad hlavou. Při sokolovně byl svépomocí vybudován nádherný sokolský stadion ve stylu řeckého amfiteátru, pro jehož stěny bylo využito západního svahu Gothardu. Tyto přirozené tribuny byly opatřeny lavičkami pro 2 700 diváků a stejný počet míst byl i pro diváky stojící. Atmosféru tohoto místa umocňovaly koruny vzrostlých lip, jimiž byly osázeny vrcholy valů, takže tato přirozená kulisa uzavírala stadion okolnímu světu. Stadion sloužil nejen pro cvičení na vzduch, ale byl také místem konání sokolských sletů, závodů, různých slavností a akademií, scén, živých obrazů i divadelních představení. To byla zlatá éra hořického Sokola.
Zlatá éra Sokola i smutek
Zlatá a radostná, vždyť 10. července 1926 mohli sokolové před svou novou sokolovnou uvítat i návštěvu nejvzácnější tatíčka Masaryka, jemuž složili svůj hold. Hořická sokolovna však zažila i okamžiky smutku a hrůzy. To když si mezi sokoly, kteří vždy byli připraveni postavit se na obranu národa a vlasti, vybralo gestapo svou daň. Mnoho členů Sokola bylo odvlečeno do nacistických věznic a někteří dokonce zaplatili cenu nejvyšší, jak dosvědčují dvě pamětní desky z černého mramoru na průčelí budovy. Jedna z nich nese portrét a jméno předního sokolského činovníka RNDr. Václava Buřila (1883–1944), druhá jména dvanácti obětí nacistické perzekuce a plaketu s motivem ženy-trpitelky. Autorem obou těchto desek je hořický sochař Josef Bílek. Od r. 1950 zdobí prostranství před sokolovnou pomník zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. Je dílem profesora hořické školy ak. sochaře Jaroslava Plichty. Řečníkem při slavnosti odhalení byl starosta České obce sokolské Josef Truhlas.
Socha Tyrše
Tyrš - Myslitel před sokolovnou je dílem profesora hořické školy sochaře Jaroslava Plichty a ukazuje Tyrše ne jako zdatného cvičence, ale jako myslitele, který položil v sokolství mravní základy probuzenému českému národu na jeho cestě za pokrokem. Osobnost Tyrše zaujala sochaře nejen proto, že sám byl aktivním cvičencem, ale i silou myšlenek. Model vznikl již před válkou a šest let přečkal v sochařově ateliéru. Byl reprodukován v pískovci žáky sochařské školy pod odborným vedením Theobalda Kadery a slavnostně odhalen při oslavách 85. výročí založení hořického Sokola roku 1950.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
