| Kraj: | Jihomoravský |
|---|---|
| Župa: | župa Slovácká |
| Okres: | Hodonín |
| Architekt: | rekonstrukci dělali stavitelé Holomek a Kozina, sgrafita sokolovny ak. malíř Jano Köhler |
| Datace: | druhá polovina 17. století; rekonstrukce a přestavba 1921 |
| Web: | www.sokolbzenec.cz |
| Facebook: | https://www.facebook.com/sokolbzenec |
Noc sokoloven proběhne v sobotu 28. září 2024.
Program 17:00 – 20:00:
- Výstava fotografií a dokumentů z historie T.J. Sokol Bzenec
- Ohlédnutí za sletem – promítání sletových fotografií
- Pohybové aktivity pro děti
- Pracovní listy s úkoly o pátrání po historii budovy bzenecké Sokolovny
- 18:00-20:00 Možnost prohlédnutí zázemí scény Loutkového divadla Kašpárek T. J. Sokol Bzenec v areálu zámku
Tešíme se na Vás na adrese: Horní náměstí 18, Bzenec.
Budova bzenecké Sokolovny vznikla již někdy v druhé polovině 17. století jako panský pivovar.
Po roce 1918 řešila bzenecká jednota Sokol problém s nedostatkem místa pro pořádání cvičení, schůzí a přednášek díky velkému nárůstu nových členů po rozpadu rakouské monarchie. Pro stavbu nové budovy nedisponovala dostatkem finančních prostředků, a tak volba padla na koupi nějaké vhodné starší budovy. Proto byl přijat návrh na zakoupení tohoto bývalého pivovaru, který vlastnil hrabě Antonín Magnis ze Strážnice – majitel bzeneckého velkostatku. Za budovu se zázemím však požadoval 400 000 Kč, což bylo nad možnosti jednoty. Naštěstí pro bzenecký Sokol však státní odhadce provedl odhad objektu a stanovil jeho cenu na 206 301 Kč.
V roce 1921 bylo tedy na valné hromadě rozhodnuto zakoupit celý tento komplex včetně budovy s hostincem, sálem, stodolou, dvěma sklepy v úhrnné výměře 8 028 m² za cenu stanovenou státním odhadcem, s čímž souhlasil i hrabě Magnis. Cena realit v průběhu tohoto roku však prudce klesla a nový odhad nemovitosti pořizovací cenu celého komplexu snížil na 186 000 Kč. Na tuto cenu po jistém zdráhání nakonec přistoupil i hrabě a tak tento nemovitý majetek přešel 1. 6. 1921 do rukou bzenecké sokolské jednoty.
Na přestavbě se pod vedením stavitelů bratra Holomka a bratra Koziny obětavě podíleli a pomáhali téměř všichni členové Sokola a zapojila se do ní i bzenecká vojenská posádka, která zdarma zapůjčovala své potahy na dovoz potřebného materiálu. Přispělo i město, když se na schůzi městského zastupitelstva 25. června 1921 usneslo o finančním daru pro TJ Sokol k nákupu nové budovy ve výši 25 000 Kč a poskytnutí 10 000 cihel z obecních prostředků. Po finanční stránce však musel i přesto bzenecký Sokol zajistit potřebný obnos, protože v jeho fondu se nacházelo pouze 60 000 Kč. Vypsala se tedy sbírka mezi členy a také veřejná 5% zúročitelná a slosovatelná půjčka, která vynesla 130 000 Kč. Dalších 170 000 Kč na přestavbu a vnitřní vybavení bylo vypůjčeno. Exteriér Sokolovny dostal pěkné umělecké sgrafity, které provedl za odměnu 2 200 Kč akademický malíř Jano Köhler.
Slavnostní otevření Sokolovny proběhlo 21. listopadu 1921 a o čtyři dny později zahájilo svůj provoz v budově i první bzenecké kino “Sokol” (později kino “Oko”).
Z počátku se nepočítalo s hostincem, ale špatná finanční situace jednoty v pozdějších letech vedla k znovuzřízení hostinské koncese, což vyvolalo silný odpor bzeneckých hostinských. Koncese však byla i přes počáteční nesnáze v roce 1923 kladně vyřízena, a tak v tomto roce došlo k zrestaurování a přístavbě hostinských místností.
Sokolovna byla poté plně využívána k různým přednáškám, výstavám a jiným kulturním akcím nejen Sokolské jednoty a stala se tak vlastně prvním skutečným “Kulturním domem” v Bzenci.
V roce 1933 bylo za cca 40 000 Kč pořízeno do zdejšího kina zvukové zařízení, kterého se jeho návštěvníci již dlouho dožadovali a 16. dubna tohoto roku byl v Bzenci promítán první ozvučený film. Muselo se však zdražit vstupné díky vysoké pořizovací ceně tohoto zařízení, aby se vrátily náklady do něj vložené, což se ale nijak negativně nepodepsalo na návštěvnosti kina.
Za protektorátu byl hlavní sál Sokolovny přejmenován na sál “Viktoria” a dál plnil svou funkci při pořádání různých přednášek a výstav až do doby než byl v šedesátých letech postaven v Bzinské ulici dnešní Kulturní dům. Nadále se v sokolovně cvičilo a byla zde restaurace a ubytovna.
V roce 2010 byla opravena fasáda. Původní sgrafita se slunečními hodinami restauroval bzenecký výtvarník Jaroslav Vratislavský.
Dnes je budova sokolovny plně využívána.
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
